Re: Radiostanice celostátního a mezinárodního dosahu
Napsal: 30 led 2016 14:30
Antény pro více radioamatérských pásem současně - dvoupásmový dipól:
Pokud potřebujeme vysílat na více pásmech, není nic snazšího, než postavit vícepásmový dipól. Jedná se o dipól, který má více dvojic ramen, z nichž každá dvojice má rezonanční délku pro dotyčné pásmo. Konce různě dlouhých ramen jsou uprostřed antény přímo spojené. Tedy obě levá ramena spolu a pak napojené na středový vodič koaxiálu. Obě pravá ramena spolu a pak napojená na plášť koaxiálu. Samozřejmě včetně ferritů a dalších doplňků stejně, jako by se jednalo o obyčejný dipól popsaný v předchozí kapitole. Vůbec nevadí, že není použita nějaká speciální výhybka, přepínač nebo relé. Jedna soustava totiž druhou neovlivňuje, protože v danou chvíli je vždy jen jedna soustava v rezonanci, zatím co druhá soustava v rezonanci není a i když je připojená, uplatňuje se jen minimálně. Platí to ale pouze u tzv. harmonických pásem* - tedy u radioamatérských pásem 1,8MHz; 3,6MHz; 7MHz; 14MHz; 28MHz;, u jiných nikoliv.
Instalace vícepásmového dipólu pro pásma 3,6 a 7 MHz na zahradě:
Anténa podle obrázku bude schopná pracovat na pásmu 3,6 MHz i na pásmu 7 MHz bez jakéhokoliv přepínání (nanejvýš s drobným doladěním pomocí anténního tuneru), i když konce ramene 19,8 a 10,3m jsou v místě připojení ke koaxiálu spojené dohromady. Samozřejmě můžete přidat i třetí soustavu, např. pro pásmo 10 nebo 14 MHz, ale to už by bylo mnoho drátů, úvazů i izolátorků a tak bude určitě výhodnější použít následující typ antény G5RV, který popíšu v dalším příspěvku a která zvládá prakticky všechna harmonická* krátkovlnná pásma (ba dokonce se dá celkem uspokojivě vyladit i na WARC** pásmech, a přitom vychází konstrukčně podstatně jednodušší než složitý mnohapásmový dipól.
(Pokud jde o mechanické provedení, může být určitou inspirací následující video https://www.youtube.com/watch?v=cQfj9879K_c)
*) Všimněte si, že většina radioamatérských pásem má frekvenci, která je téměř přesným násobkem pásma nižšího. Zcela typická je řada 1,8MHz; 3,6MHz; 7MHz; 14MHz a 28MHz. To vůbec není náhodná volba, ale záměr od provopočátku udělování práva na radiová pásma a děkujme našim předkům za tak moudré rozhodnutí. Díky této volbě totiž stačilo osadit staré vysílače tzv. „násobičem" nebo vyladit výstupní obvod oscilátoru na vyšší harmonickou a s jedním a tímtéž přístrojem mohl operátor vysílat v dalším pásmu (které mělo jiné vlastnosti šíření a jiný dosah). Navíc pokud měl amatér špatně zkonstruovaný vysílač a ten omylem produkoval nežádoucí harmonické kmitočty, spadaly tyto parazitní produkty do dalšího vyššího radioamatérského pásma, kde byl svými kolegy na nešvar upozorněn a současně se tím, že rušil pouze jiné amatéry, nemohlo dojít k rušení jiných služeb, které krátké vlny využívaly, protože ty pracovaly na zcela odlišných frekvencích, kam parazitní produkty účinnou měrou zasáhnout nemohly. Obdobně tato frekvenční volba velmi usnadnila stavbu antén. Jedna a tatáž anténa, při vhodně zvolené délce totiž dosahuje rezonance na všech zmíněných kmitočtech (a tím si drží výbornou účinnost), pouze se mění počet půlvln, které se do délky drátu „vlezou".
**) Nově k těmto základním pásmům přibyla pásma další (někdy označovaná WARC), 10MHz, 18MHz, 21MHz, 24MHz, která násobkem prvotní frekvence nejsou. Při práci na těchto pásmech je zapotřebí buď výše popsané antény „znásilnit" tunerem, doplnit laděnými trapy (rezonančními obvody, které v tu chvíli nadbytečnou část antény odpojí) nebo, což je nejjednodušší, postavit anténu pro každé z těchto pásem sólo a přesně té správné délky. Nicméně pokud se budeme stále držet prvotního účelu tohoto textu a nouzové komunikace, pak to, že vaše anténa nebude zvládat např. 18MHz či 24MHz váš příliš tížit nemusí, protože středobodem našeho zájmu pro vnitrostátní spojení v krizové situaci by měla být frekvence 1,8 či 3,6MHz.
Pokud potřebujeme vysílat na více pásmech, není nic snazšího, než postavit vícepásmový dipól. Jedná se o dipól, který má více dvojic ramen, z nichž každá dvojice má rezonanční délku pro dotyčné pásmo. Konce různě dlouhých ramen jsou uprostřed antény přímo spojené. Tedy obě levá ramena spolu a pak napojené na středový vodič koaxiálu. Obě pravá ramena spolu a pak napojená na plášť koaxiálu. Samozřejmě včetně ferritů a dalších doplňků stejně, jako by se jednalo o obyčejný dipól popsaný v předchozí kapitole. Vůbec nevadí, že není použita nějaká speciální výhybka, přepínač nebo relé. Jedna soustava totiž druhou neovlivňuje, protože v danou chvíli je vždy jen jedna soustava v rezonanci, zatím co druhá soustava v rezonanci není a i když je připojená, uplatňuje se jen minimálně. Platí to ale pouze u tzv. harmonických pásem* - tedy u radioamatérských pásem 1,8MHz; 3,6MHz; 7MHz; 14MHz; 28MHz;, u jiných nikoliv.
Instalace vícepásmového dipólu pro pásma 3,6 a 7 MHz na zahradě:
Anténa podle obrázku bude schopná pracovat na pásmu 3,6 MHz i na pásmu 7 MHz bez jakéhokoliv přepínání (nanejvýš s drobným doladěním pomocí anténního tuneru), i když konce ramene 19,8 a 10,3m jsou v místě připojení ke koaxiálu spojené dohromady. Samozřejmě můžete přidat i třetí soustavu, např. pro pásmo 10 nebo 14 MHz, ale to už by bylo mnoho drátů, úvazů i izolátorků a tak bude určitě výhodnější použít následující typ antény G5RV, který popíšu v dalším příspěvku a která zvládá prakticky všechna harmonická* krátkovlnná pásma (ba dokonce se dá celkem uspokojivě vyladit i na WARC** pásmech, a přitom vychází konstrukčně podstatně jednodušší než složitý mnohapásmový dipól.
(Pokud jde o mechanické provedení, může být určitou inspirací následující video https://www.youtube.com/watch?v=cQfj9879K_c)
*) Všimněte si, že většina radioamatérských pásem má frekvenci, která je téměř přesným násobkem pásma nižšího. Zcela typická je řada 1,8MHz; 3,6MHz; 7MHz; 14MHz a 28MHz. To vůbec není náhodná volba, ale záměr od provopočátku udělování práva na radiová pásma a děkujme našim předkům za tak moudré rozhodnutí. Díky této volbě totiž stačilo osadit staré vysílače tzv. „násobičem" nebo vyladit výstupní obvod oscilátoru na vyšší harmonickou a s jedním a tímtéž přístrojem mohl operátor vysílat v dalším pásmu (které mělo jiné vlastnosti šíření a jiný dosah). Navíc pokud měl amatér špatně zkonstruovaný vysílač a ten omylem produkoval nežádoucí harmonické kmitočty, spadaly tyto parazitní produkty do dalšího vyššího radioamatérského pásma, kde byl svými kolegy na nešvar upozorněn a současně se tím, že rušil pouze jiné amatéry, nemohlo dojít k rušení jiných služeb, které krátké vlny využívaly, protože ty pracovaly na zcela odlišných frekvencích, kam parazitní produkty účinnou měrou zasáhnout nemohly. Obdobně tato frekvenční volba velmi usnadnila stavbu antén. Jedna a tatáž anténa, při vhodně zvolené délce totiž dosahuje rezonance na všech zmíněných kmitočtech (a tím si drží výbornou účinnost), pouze se mění počet půlvln, které se do délky drátu „vlezou".
**) Nově k těmto základním pásmům přibyla pásma další (někdy označovaná WARC), 10MHz, 18MHz, 21MHz, 24MHz, která násobkem prvotní frekvence nejsou. Při práci na těchto pásmech je zapotřebí buď výše popsané antény „znásilnit" tunerem, doplnit laděnými trapy (rezonančními obvody, které v tu chvíli nadbytečnou část antény odpojí) nebo, což je nejjednodušší, postavit anténu pro každé z těchto pásem sólo a přesně té správné délky. Nicméně pokud se budeme stále držet prvotního účelu tohoto textu a nouzové komunikace, pak to, že vaše anténa nebude zvládat např. 18MHz či 24MHz váš příliš tížit nemusí, protože středobodem našeho zájmu pro vnitrostátní spojení v krizové situaci by měla být frekvence 1,8 či 3,6MHz.